Od 1. ledna, i když se textilní průmysl obává rostoucích cen, poškozování poptávky a způsobování nezaměstnanosti, bude na umělá vlákna a oděvy uvalena jednotná daň ze zboží a služeb ve výši 12 %.
V několika prohlášeních předložených státním a ústředním vládám doporučily obchodní sdružení po celé zemi snížení daňové sazby na zboží a služby. Argumentují tím, že když se odvětví teprve začíná zotavovat z narušení způsobeného pandemií Covid-19, může být poškozeno.
Ministerstvo textilu však ve svém prohlášení z 27. prosince uvedlo, že jednotná 12% sazba daně pomůže segmentu umělých vláken neboli MMF stát se v zemi důležitou pracovní příležitostí.
Uvedlo se, že jednotná sazba daně z materiálů z vláknitého materiálu (MMF), příze MMF, tkanin MMF a oděvů také vyřeší obrácenou strukturu daně v hodnotovém řetězci textilu – sazba daně z surovin je vyšší než sazba daně z hotových výrobků. Sazba daně z umělých přízí a vláken je 2–18 %, zatímco daň z zboží a služeb z tkanin je 5 %.
Rahul Mehta, hlavní mentor Indické asociace výrobců oděvů, agentuře Bloomberg řekl, že ačkoli obrácená daňová struktura způsobí obchodníkům problémy při získávání daňových dobropisů na vstupu, představuje pouze 15 % celého hodnotového řetězce.
Mehta očekává, že zvýšení úrokových sazeb negativně ovlivní 85 % odvětví. „Bohužel, ústřední vláda vyvinula na toto odvětví větší tlak, které se stále zotavuje ze ztráty tržeb a vyšších vstupních nákladů v posledních dvou letech.“
Obchodníci uvedli, že zvýšení cen frustruje spotřebitele, kteří si kupují oblečení za cenu nižší než 1 000 rupií. Košile v hodnotě 800 rupií stojí 966 rupií, což zahrnuje 15% nárůst cen surovin a 5% spotřební daň. Vzhledem k tomu, že daň ze zboží a služeb se zvýší o 7 procentních bodů, musí spotřebitelé od ledna zaplatit dalších 68 rupií.
Stejně jako mnoho dalších protestních lobbistických skupin, i CMAI uvedla, že vyšší daňové sazby buď poškodí spotřebu, nebo donutí spotřebitele kupovat levnější a méně kvalitní zboží.
Celoindická federace obchodníků napsala ministryni financí Nirmale Sitharamanové a požádala ji o odložení nové sazby daně z zboží a služeb. Dopis ze dne 27. prosince uvádí, že vyšší daně nejen zvýší finanční zátěž spotřebitelů, ale také zvýší potřebu většího kapitálu pro provozování podnikání výrobců – kopii zrecenzoval Bloomberg Quint (Bloomberg Quint).
Generální tajemník CAIT Praveen Khandelwal napsal: „Vzhledem k tomu, že se domácí obchod brzy zotaví z obrovských škod způsobených posledními dvěma obdobími pandemie covidu-19, je nelogické v této době zvyšovat daně. Řekl, že i indický textilní průmysl bude mít potíže s konkurencí svým protějškům v zemích, jako je Vietnam, Indonésie, Bangladéš a Čína.“
Podle studie CMAI se hodnota textilního průmyslu odhaduje na téměř 5,4 miliardy rupií, z čehož asi 80–85 % tvoří přírodní vlákna, jako je bavlna a juta. Oddělení zaměstnává 3,9 milionu lidí.
CMAI odhaduje, že vyšší sazba daně z příjmů a služeb (GST) povede k přímé nezaměstnanosti v tomto odvětví o 70 000 až 100 000 osob, nebo že stovky tisíc malých a středních podniků přesunou do neorganizovaných odvětví.
Uvedla, že kvůli tlaku na provozní kapitál může téměř 100 000 malých a středních podniků čelit bankrotu. Podle studie může ztráta příjmů v odvětví ručního tkalcovského stavu dosáhnout až 25 %.
Podle Mehty mají státy „spravedlivou podporu“. „Očekáváme, že [státní] vláda v nadcházejících předrozpočtových jednáních s ministrem zahraničí 30. prosince nadnese otázku nových sazeb daní ze zboží a služeb,“ uvedl.
Karnátaka, Západní Bengálsko, Telangána a Gudžarát se dosud snažily co nejdříve svolat zasedání výboru pro DPH a zrušit navrhované zvýšení úrokových sazeb. „Stále doufáme, že naše žádost bude vyslyšena.“
Podle CMAI se roční daň z zboží a služeb (GST) pro indický oděvní a textilní průmysl odhaduje na 18 000 až 21 000 milionů rupií. Uvádí se, že kvůli nové sazbě daně ze zboží a služeb mohou centra s omezeným kapitálem vydělat dodatečný příjem pouze ve výši 7 000 až 8 000 milionů rupií ročně.
Mehta uvedl, že budou s vládou pokračovat v jednáních. „Vzhledem k dopadu na zaměstnanost a inflaci v oděvním průmyslu, stojí to za to? Správnou cestou vpřed bude jednotná 5% daň z zboží a služeb.“
Čas zveřejnění: 5. ledna 2022