Vědci z De Montfort University (DMU) v Leicesteru varovali, že virus podobný kmenu, který způsobuje Covid-19, může přežít na oblečení a šířit se na jiné povrchy až 72 hodin.
Ve studii zkoumající, jak se koronavirus chová na třech typech látek běžně používaných ve zdravotnictví, vědci zjistili, že stopy mohou zůstat infekční až tři dny.
Pod vedením mikrobioložky Dr. Katie Lairdové, viroložky Dr. Maitreyi Shivkumarové a postdoktorandky Dr. Lucy Owenové tento výzkum zahrnuje přidání kapiček modelového koronaviru s názvem HCoV-OC43, jehož struktura a způsob přežití jsou velmi podobné těm u SARS-CoV-2, což vede k Covid-19-polyesteru, polyesteru, bavlně a 100% bavlně.
Výsledky ukazují, že polyester představuje nejvyšší riziko šíření viru. Infekční virus stále existuje i po třech dnech a může se přenést na jiné povrchy. Na 100% bavlně virus přežívá 24 hodin, zatímco na polyesterové bavlně přežívá pouze 6 hodin.
Dr. Katie Lairdová, vedoucí výzkumné skupiny pro infekční choroby na DMU, uvedla: „Když pandemie poprvé začala, vědělo se jen málo o tom, jak dlouho může koronavirus přežít na textiliích.“
„Naše zjištění naznačují, že tři nejčastěji používané textilie ve zdravotnictví jsou ohroženy šířením viru. Pokud si zdravotní sestry a zdravotnický personál vezmou své uniformy domů, mohou zanechat stopy viru na jiných površích.“
V reakci na pandemii vydala organizace Public Health England (PHE) loni pokyny, které uvádějí, že uniformy zdravotnického personálu by měly být průmyslově čištěny, ale pokud to není možné, měl by si je personál odnést domů k vyčištění.
Zároveň směrnice NHS pro uniformy a pracovní oděvy stanoví, že je bezpečné čistit uniformy zdravotnického personálu doma, pokud je teplota nastavena na alespoň 60 °C.
Dr. Laird se obává, že důkazy podporující výše uvedené tvrzení jsou založeny převážně na dvou zastaralých literárních přehledech publikovaných v roce 2007.
V reakci na to navrhla, aby všechny vládní lékařské uniformy byly čištěny v nemocnicích v souladu s komerčními standardy nebo v průmyslových prádelnách.
Od té doby se podílela na publikaci aktualizovaného a komplexního přehledu literatury, v němž hodnotila riziko šíření nemocí z textilií a zdůrazňovala potřebu postupů kontroly infekcí při manipulaci s kontaminovanými lékařskými textiliemi.
„Po přezkoumání literatury bude další fází naší práce posouzení rizik pro kontrolu infekce spojených s čištěním lékařských uniforem kontaminovaných koronavirem,“ pokračovala. „Jakmile určíme míru přežití koronaviru na jednotlivých textiliích, zaměříme se na určení nejspolehlivější metody praní k odstranění viru.“
Vědci používají 100% bavlnu, nejčastěji používanou zdravotní textilii, k provedení řady testů s různými teplotami vody a metodami praní, včetně domácích praček, průmyslových praček, nemocničních praček a čisticích systémů ozonem (vysoce reaktivní plyn).
Výsledky ukázaly, že míchání a ředění vodou bylo dostatečné k odstranění virů ve všech testovaných pračkách.
Když však výzkumný tým znečistil textilie umělými slinami obsahujícími virus (aby simuloval riziko přenosu z úst nakažené osoby), zjistil, že domácí pračky virus zcela neodstranily a některé stopy přežily.
Teprve když přidají prací prostředek a zvýší teplotu vody, virus je zcela zničen. Zkoumání odolnosti viru vůči samotnému teplu ukázalo, že koronavirus je stabilní ve vodě až do 60 °C, ale je inaktivován při 67 °C.
Tým dále zkoumal riziko křížové kontaminace, přičemž společně pral čisté oblečení a oblečení se stopami viru. Zjistili, že všechny čisticí systémy virus odstranily a nehrozilo riziko kontaminace dalších předmětů.
Dr. Laird vysvětlil: „Ačkoli z našeho výzkumu vidíme, že i praní těchto materiálů při vysoké teplotě v domácí pračce dokáže virus skutečně odstranit, nevylučuje to riziko, že kontaminované oblečení zanechá stopy koronaviru na jiných površích. Předtím, než bylo vyprané doma nebo v autě.“
„Nyní víme, že virus může na některých textiliích přežít až 72 hodin a může se přenést i na jiné povrchy.“
„Tento výzkum posiluje mé doporučení, aby se všechny lékařské uniformy čistily přímo v nemocnicích nebo průmyslových prádelnách. Tyto metody čištění probíhají pod dohledem a zdravotní sestry a zdravotnický personál se nemusí obávat, že si virus přinesou domů.“
Odborníci na související zprávy varují, že lékařské uniformy by se během pandemie neměly čistit doma. Výzkum ukazuje, že ozonové čisticí systémy mohou odstranit koronavirus z oblečení. Výzkum ukazuje, že lezecká křída pravděpodobně koronavirus nešíří.
S podporou Britské asociace textilního obchodu se Dr. Laird, Dr. Shivkumar a Dr. Owen podělili o svá zjištění s odborníky z oboru ve Spojeném království, Spojených státech a Evropě.
„Reakce byla velmi pozitivní,“ řekl Dr. Laird. „Textilní a prádelenské asociace po celém světě nyní implementují klíčové informace z našich pokynů proti praní špinavých peněz ve zdravotnictví, aby zabránily dalšímu šíření koronaviru.“
David Stevens, generální ředitel Britské asociace textilních služeb, obchodní asociace odvětví textilních služeb, uvedl: „V pandemické situaci máme základní představu o tom, že textil není hlavním přenosovým vektorem koronaviru.“
„Chybí nám však informace o stabilitě těchto virů v různých typech tkanin a při různých pracích postupech. To vedlo k šíření dezinformací a nadměrnému doporučení ohledně praní.“
„Podrobně jsme zvážili metody a výzkumné postupy používané Dr. Lairdem a jeho týmem a zjistili jsme, že tento výzkum je spolehlivý, reprodukovatelný a opakovatelný. Závěr této práce provedené DMU posiluje důležitou roli kontroly znečištění – ať už se domácnost stále nachází v průmyslovém prostředí.“
Výzkumný článek byl publikován v časopise Open Access Journal Americké společnosti pro mikrobiologii.
Za účelem provedení dalšího výzkumu tým také spolupracoval s psychologickým týmem DMU a univerzitní nemocnicí Leicester NHS Trust na projektu, jehož cílem bylo zkoumat znalosti a postoje sester a zdravotnického personálu k čištění uniforem během pandemie Covid-19.
Čas zveřejnění: 18. června 2021